Arnošt objevil na dvoře velkou láhev od džinu a v ní byly srolované džíny. Když ji otřel       od prachu a otevřel, vylezly džíny z láhve, rozhlédly se s úsměvem a řekly: „ Konečně jsme venku. Co si přeješ pane?“

Arnošt se lekl, ale dotaz byl tak lákavý: „ Můžu si přát bohatství, moc… nebo něco jiného?“

Džíny se zasmály a řekly:  „ Můžeš si přát cokoliv, ale dej pozor! U nás platí: co si přeješ, to dostaneš, ale s malým zvratem.“

Arnošt se zamyslel a nakonec řekl: „ Chci obrovský palác plný zlata a zdravého jídla.“

Džíny luskly nohavicemi a hned se objevil palác.

Arnošt byl ohromen. Když otevřel dveře do paláce zjistil, že místo jídla jsou tam obrovské hromady zlata a mísy s fíky. “

„ Fíky?“ Arnošt se podíval na džíny. Co to má být?“

Džíny se usmály. „ No říkal jsi, že chceš sravou stravu.“

„ To jste se přeslechly, řekl jsem zdravou. Chci hromadu jídla, které je dobré a chutné a ne něco co večer chutná a ráno pomáhá.“

Džíny luskly nohavicemi znovu, ale tentokrát uviděl obrovský stůl s jídlem, ale všechny bylo z plastu.

Plastové jídlo?“ Arnošt se diví.

„ Vy jste vážně vtipné, džíny z láhve.“

Džíny se zasmály také a dodaly: „ Pamatuj Arnošte, jsme kouzelné džíny a humor je naše nejsilnější kouzlo.“

Arnošt pochopil, že nejlepší věcí, kterou si může přát je smích a zábava. A tak místo dalších přání se rozhodl, že s džínami strávi čas budou bavit celé město.

Pak vyhodil všechny kalhoty a z džín už nevylezl.

A  toto se odehrálo na dvoře Manetovy ulice č. 9, kde je i Café Impresso. A kdo nevěří, ať tam běží.