Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dopis ze školy v přírodě – L E D E N 2 O 4 O

25. 5. 2020

Milá maminko,

je to tu špičkový. Vařej tady dobře. Učíme se málo. Každej den je jinej program. Tak například předevčírem konečně začala pořádná vichřice. Hráli jsme, jak jistě uhádneš, foukanou. Sranda jako vždy. Běhali jsme mezi stromy a uhýbali padajícím větvím a kmenům. Adrenalin. Senzace. Jen tlustej Matěj to koupil větví do hlavy. Brečel, ale paní učitelka mu to zavázala. Jo, on moc netrénuje, to my ostatní, jakmile v Praze přijde orkán, už jsme venku a paříme foukanou. Však pamatuješ, jak Oliver málem dostal do kebule popelnicí. Ale schválně uhnul až na poslední chvíli. On je prostě borec.

 Včera zas celej den lilo jako z konve Tak gumáky a peleríny a hurá na sjezdovku Pořádně to klouzalo. To víš, mokrá tráva je jako namydlenej blesk, když po ní jedeš po zadku. Olivera napadlo, že bychom si mohli zkusit slalom. Já měl strach, že si prodřu pelerínu, ale zatím jsem si jen obrousil podpatky u gumáků, jak jsem brzdil. Kluci se nakonec rozhodli, že si uplácají pořádnýho bláťáka. Oliver jim řek, že jsou kreténi a radši si nahoře uplácal malý skokánek. Po zadku mu to jelo rychle, pak sice letěl daleko, ale při dopadu vždycky zařval bolestí. Nechtěl bych večer vidět jeho zadnici.

Říká se, že třetí den má bejt na horách klid. A taky že byl. Začalo pálit sluníčko a paní učitelka nás pro změnu vzala na koupaliště. Takže veget. Tentokrát se vyznamenal tlustej Matěj. Jak ten umí plavat, prsa, kraula i motýlka. Dokonce skákal z prkna. Oliver to chtěl taky zkusit, jenže dopad na břicho a měl ho celý červený na rozdíl od modrýho  zadku, který mu trochu čouhal z plavek. Asi se včera neměl frajeřit a radějc jít s náma stavět toho bláťáka. Děsně se nám poved. Nelekej se, ale mně bylo v noci dost blbě. Zapomněl jsem se namazat krémem na opalování a strašně jsem se spálil. Paní učitelka ale říkala, že to na úpal nevypadá.

Už mě  to tady začíná pomalu sr, teda štvát. Protože zejtra mají holky jít na maliny a my, kluci, na houby. Ještě ale musím vydržet, protože pozejtří nás čeká velikej vejšlap. Pořádně se zapotíme, ale prej to stojí  za to. Horská služba totiž objevila docela nahoře poslední místo, kde leží hrstička sněhu. Je to něco neuvěřitelnýho. Kluci se hádají, jak asi takovej sníh vypadá. Já ale myslím, že určitě není puntíkovanej, jak říká blbeček Víťa.

Už musím končit, zvedá se zas vichřice. Kluci se nacpali k oknům, sousední chatě to asi urve střechu.

Tak se měj.

Tvůj  Patrik

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář