Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stopy letadel

24. 3. 2014

Stříbro

Šípy letadel svítí v zapadajícím slunci. Kreslí na podzimní obloze čáry, jejichž konce se rozplývají ve vlnité pramínky stříbra. Míjejí se, každá stříbrná stužka míří jinam. Nepotkají se, jen jejich stopy se kříží.

Slunce zlátne a pomalu odchází. I stříbro mizí.

Ze šednoucí oblohy odcházejí za sluncem jeho zlaté mračné šátky.

Pánem se stává tmavnoucí šeď oblohy. I stopy letadel mizí.

 

Stopa

 

Na modrém čtverci oblohy nad atriem kláštera kreslí stříbrná tečka letadla sněhovou stopu.Mizí daleko, dál a ještě dál.

Ostrá stopa se mění ve sněhovou peřinu, v jemnou vločkovou peřinovou cestu do neznáma. Chtěla bych být pírkem, vznést se a nechat se jí vést daleko, dál a ještě dál, za stříbrnou tečkou letadla.

Daleko, dál a ještě dál…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář