„P“ jako Povaleč
Taky máte rádi češtinu? Taky se rádi mazlíte se slovíčky? Taky jste rádi, že patří mezi jazyky slovanské, které svými předponami a příponami dokáží úplné divy? Taky jste radostí bez sebe, že odvozená slova můžete tvořit téměř od všech písmen abecedy?
Tak to se mnou pojďte zkusit třeba s předponou „PO“:
Vezmeme sloveso, přidáme předponu a necháme se překvapit, co se bude dít.
Běhat bude poběhlík i poběhlice,
činit znamená počin,
dávat bude podavač, ale máme i podání,
kdo nás nepřestává svými kousky děsit je poděs,
křivit způsobuje pokřivení,
metat může pometlo,
a že by počasí bylo od časit?
Někdy se té předponě do jazyka nechce – takže od toulat říkáme tulák a nikoliv potulák.
Od troubit je trouba, trubka, a nikoliv potruba, zato ale máme potrubí.
Avšak pozor:
Krýt vytvoří pokrývače, ale i pokrytce,
od stát vznikne klidný postoj nebo dokonce postavení,
zato od vstát muže vzniknout bouřlivé povstání i povstalec,
smát vyvolá milý úsměv u smíška, ale i posměšek u posměváčka,
podivín není od dívat ani podívat, ale od divit a nediví se on, anóbrž my.
Že by měřit znamenalo poměr? Kdopak asi komu co poměřuje?
Až to změří, začnou se líbat a máme tu polibek,
pak už se mohou milovat a je z toho pomilování,
on u ní pak možná bude nocovat, ale nebojte se, nebude z něj ponocný,
bude-li se o tom zle mluvit, vzniknou pomluvy,
avšak budou-li o tom báby na pavlači klepat, nebude to poklep,
kdežto budou-li se za ně v kostele modlit a při tom klekat, bude to jistě poklek,
když ale člověk začne klesat jinak než v kolenou, může to být poklesek,
pak začne pan farář z kazatelny kynout a dávat tím pokyn
a tomu nešťastníkovi pak bude moci poskytnout pomoc pomocník.
Jistě se shodneme, že potápeč se asi nebude topit,
zato povaleč se určitě bude rád válet.