Jdi na obsah Jdi na menu
 


Helena Procházková - portrét

18. 3. 2019

helena-prochazkova_portret.jpg

 

Kdo jsem?

to si vlastně musím sama v sobě ujasnit. Jméno je vlastně anonymní, je nás víc.

Co dělám?

pracuju už skoro 41 let jako doktor, 40 let jako matka, 42 let jako manželka, stejně tolik jako výkonná síla domácnosti doma a v objektu na venkově, 5 let jako babička jednoho chlapečka tady a 2 vnoučátek v USA.

Proč píšu?

protože to potřebuju k přežití. Ve škole mě bavily větné rozbory, taky jsem si začala psát malé básničky, zvlášť když mi bylo smutno. Pak ale život a rozhodování o mém dalším směřování šlo trochu mimo mé vlastní představy a já jsem teď tam kde jsem. Až před asi osmi lety mě kamarádka „dokopala“ k tomu, že jsem si začala hrát s písmenky, myšlenkami a představami. No a teď si kradu čas pro tuto zábavu.

Co píšu?

co mě napadne, verše, pohádky, ráda se pokouším slovy vyjádřit co vidím – takové obrázky z písmenek, pak mám svou fiktivní Marii, která prochází různými situacemi, se kterými se musí vlastně sama vyrovnat být sama se svými myšlenkami. A když mi je ouvej, skládám takové malé „blbosti“, jen tak pro odreagování. Do Pozitivek jsem napsala několik rozhovorů s kamarádkou a taky s rodinou mého švagra, Jindřicha Jindráka.

Kam píšu?

kromě „šuplíku“ ve svém počítači jsem se před několika lety osmělila a začala své výtvory posílat do několika webů – www.epika.cz, www.pozitivni-noviny.cz

www.webmagazin.cz, a taky 1x do neviditelného psa, to byla ale jen taková slovní hračka – z cizích slov na A :-), to bylo ale před několika lety a ani nevím jestli to bylo vloženo.

Co bude dál?

Jo, to kdybych věděla....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář