Igor Tausinger - portrét
Marný pokus o svou stručnou,
tudíž neúplnou charakteristiku.
Neskromný a nepíšící,
sem tam obraz malující,
s jiskrou v oku, smutkem v líci
u piána stepující.
Málo spící, často bdící –
hlavu v mracích, věčně snící
jako Tomáš, nevěřící
knot že stravuje svou svíci.
Za ženskými běhající,
kočky zjevně milující
(parketou mou nejsou psíci
na každý roh čůrající).
Občas vzteky skákající
v duši díru studně zvící,
humor coby denní píci,
beznadějně doufající
v život, vesmír nekončící…