Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč nemáme na vánočním stromečku ozdoby

17. 10. 2013

 

Telefon pronikavě zvonil a vzbudil skoro všechny pacienty na oddělení, kteří museli přes vánoční svátky zůstat v nemocnici. „Proč tak dlouho nezvedáte telefon, okamžitě někdo naklusejte na ambulanci nám pomoct, máme akutní případ. Hned, pospěšte si!“ Kolegyně zůstala na oddělení a já utíkala na ambulanci. To, co jsem uviděla, vyvolalo ve mně zděšení, ale neměla jsem čas na přemýšlení a už jsem držela v náručí asi roční batole. Dítě usedavě plakalo a z úst mu stříkala krev. Jak se zajíkalo a kašlalo, křečovitě se mne drželo a nechtělo otevřít pusinku, aby se lékaři mohli podívat, jak rozsáhlé zranění dítě má.
Rodiče dítěte nechali batole samotné u vánočního stromečku a ono strhlo skleněnou kouličku, strčilo si ji do pusy a rozkousalo. Střepiny byly zapíchnuté v jazyku, vnitřních stranách ústní dutiny, ve rtech. Snažili jsme se dítě uklidnit, ale nešlo to. Až anesteziolog dítě uspal, a pak bylo možné přejít k vyšetření. Velké obavy byly, jestli se střepy nedostaly do jícnu, a tak se s pomocí rentgenologů připravila baryová kaše, vpravila do úst dítěte, aby se do ní střepiny skla alespoň částečně nachytaly a trochu zmírnily krvácení. Jak se později zjistilo, nejhorší obavy se nepotvrdily, přesto trvalo několik hodin, než se všechny střepiny podařilo odstranit.
Když bylo po všem, nikoho z nás nenapadlo jít po službě domů. To napětí, strach, úzkost z nás spadly a radovali jsme se společně s rodiči dítěte z dobře odvedené práce. Jedno jsem si odnesla do života, už nikdy skleněné kouličky na vánoční stromeček, pokud jsou v rodině malé děti.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář