Modrý nebe jako moře nebo naopak? Slunce svítí a je žlutý. Je to pampeliška, která se spletla a místo v trávníku je tam nahoře. Červený vlčí máky jako červánky v květu. Prostě barvičky. Jo a taky bílá. Sníh, na kterej dlouho čekáme, a pak si najednou neseš v kapse vločku. A černá, to je rolák undergroundovýho básníka.

Ale jděte, tohle přece vážně nikdo nečte. Popisy pocitů z barev. A co chcete číst? Nějakou srandu? Tak jo. Ta rodina se jmenovala Jedno. Byli jedna duše a jedno tělo a taky Jedno s velkým J.

A jelikož měli k sobě tak blízko, až nejblíž, narodil se jim chlapeček. Chlapeček byl kudrnatý a pěkný i dali mu jméno Tomášek. Chlapec rostl jako z vody a z Tomáška se stával velký chlapec, prostě Tomáš. Tomáš Jedno. A Tomáš šel jednou na jedno do hospody a tam se ho zeptala krásná dívka:

„A jak že ty se jmenuješ?“

„ Tomáš Jedno “

No počkej, to si děláš srandu, to na Tebe kašlu, drzoune.

A bylo to.

Tak šel Tomáš Jedno naštvaně domů, že si dá něco k jídlu, ale všechno už bylo dávno snědené. Jedno s druhým a je to v prdeli.