Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rybofka

14. 1. 2013
Vanilkové sny, zavři víčka
dokapala první svíčka
a Kuba Honza Ryba
vánoční mši právě píše
 
Hej, povídej, mistřánku
vánoční pohádku
jak beránek k Betlému přišel
vždyť víš
 
Rumové sny, zavři víčka
dohořela druhá svíčka
a Kubík Honzík Rybička
v psaní bystře pokračuje
 
Hej, zazpívej, mistříku
půlnočnímu větříku
a zvonům u Ignáce na Karláku
nebo už spíš?
 
Oříškové sny, zavři víčka
dokapala třetí svíčka
a Jakub Jeník Rybka
svou mši si dopisuje
 
Hej, koleduj, mistře
i té vánoční jiskře
a neříkej že u nosu rampouch mám
tak to vidíš
 
Vánočkové sny, zavři víčka
dohořívá čtvrtá svíčka
a Jakub Jan Ryba
hraje na varhany
 
Rybofku
kajmani-maly.jpg

 

Stránky, které právě otevíráte, jsou výsledkem usilovné literární práce Klubu autorů Jižního Města – skupiny, jíž je dnes už
jakékoliv regionální vymezení dávno malé, a která se proto raději označuje sofistikovaným jménem Kajman.
Kajman vylezl na úsvitu milénia z životodárné tůně českého jazyka a literatury, vylákán na pevninu kurzem tvůrčího psaní Dar slova, který pro skupinu odvážlivců uspořádal Mgr. Jiří Polák, dlouholetý redaktor a milovník všeho vkusně napsaného. Psaní je ve své podstatě látka návyková, pustíte-li se do něj jednou, snadno se lapíte a pak je těžké přestat. Proto není divu, že autoři, nabyvše teoretických i praktických základů, ve své literární činnosti neustali a pod stálým vedením Jiřího Poláka vstoupili společně do Kajmana. Kajman pak každým rokem rostl a sílil dalšími a dalšími absolventy Daru slova.
Jiřího Poláka jedinečné a obávané, protože přesné, lektorské posudky na autorské rukopisy bohužel na čas utichly, nicméně ty nejhlubší a zároveň nejjednodušší pravdy, které nám vštípil, nás provázejí všude. Nejenže všichni na dálku rozeznáme črtu od povídky, dáváme si pozor na Alenčinu nemoc a nepochybujeme o autorské slepotě, ale zároveň víme, že tím nejdůležitějším, co je třeba k napsání dobrého textu, jsou psací potřeby, papír a hýždě, respektive že jediný způsob, jak se naučit psát, je sedět a psát. A také číst. Číst nejen proto, že čtení bývá nezřídka příjemné, nebo proto, že se to sluší (zvlášť chce-li člověk, aby ho i jiní četli). Autor má přec mít nažito a načteno!
Takové jsou pevné základy, na nichž stojí Kajman. Každé nové, s láskou a odpovědností napsané literární dílo činí tyto základy ještě pevnějšími. Nechť jsou Vám texty zde obsažené potěchou, inspirací i kratochvílí.
Kj. Mirek Paulíček
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář