Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kupte své opičce banán_LP

10. 1. 2013

Byla by to obvyklá, tradiční bajka – kdyby ji byl nenapsal Miroslav  Paulíček. V jeho případě totiž není ani obvyklá, ani tradiční. A jako vždy je lhostejno, zda se jedné o bajku, povídku nebo třeba pohádku, tu ostatně na kajmaniádě vloni o adventu pan Mirek také předvedl. Čím to je? No ovšem, fantasmagoričností, že se vůbec ptám! Pravda, autorova fantasmagoričnost je dnes trochu jemnější, autor chce víceméně zůstat v žánru bajky, ale když si přečtete, že  opičák …nad sovu se vyvyšoval, vychvaluje svou schopnost zpaměti doplnit Mendělejevovu tabulku chemických prvků,  jste rázem doma, pokud byste snad měli nějaké pochybnosti… Stejně jiné autorovy texty je bajka o obyvatelích zoologické zahrady humorná, ale záhy po expozici humor v druhém plánu poněkud hořkne (a už také víme, proč se pan Mirek více než jindy držel klasického žánru). Pravda, hořkosti je o maličko víc, než bývá v kraji bajek zvykem, ale budiž. Nepožaduji, aby v každé bajce byl hlupák nezbytně napálen nebo ničema potrestá, stejně jako nejsem přívržencem happyendů a kladných hrdinů. Nic z toho mi v Mirkově bajce nevadí. Co mi však vadí, to syžet tak říkajíc do ztracena. Formální závěr textu tu sice je, tradičně se ovšem užívá u pohádek (A jestli neumřely… publikuje dodnes.), což autorovi rádi odpustíme, ale to vše  je málo. A bohužel nestačí ani moc pěkný, nápaditý ironický kontrast příběhu a opička s banánem, jímž bajka začíná už titulkem. Nemohu se zbavit dojmu (a trochu i čtenářské frustrace), že by text by mohl, a dokonce měl, pokračovat. Už jen proto, že kompozica příběhu se zatím moc nestupňovala. Na tomto místě by to chtělo alespoň pointou, ta by syžet uzavřela, a bajku by bylo možné bez váhání odeslat na kajmaní webové stránky jako Ukázky z tvorby.  Přesto by měl autor zvážit ještě jednu okolnost. Ani v literární tvorbě není radno podceňovat dialektiku. A třeba sebemagoričtější, vždy platní. Pěkně to můžeme vidět i v Mirkové bajce. Dialektickou tezi tvoří moudří sloni a jejich vědecká činnost, antitezi pak hochštaplerský opičák a jeho kvazivědecká články. A synteze? Tu by měl pan Mirek domyslet a dopsat. Už jsem to jednou zdůraznil, a zdůrazňuji znova, že tu není bezpodmínečné nutné (i když samozřejmě možné) potrestat šarlatánského opičáka. Napadlo mě, že syntezí by mohla docela dobře být v zahraničí publikované články ješitného pseudovědce. Příběh by se týkal ani ne tak postavy zlotřilého opičáka, jako odborných vědeckých časopisů, jichž se pan Mirek ostatně také dotkl, a které jsou mu mimochodem dost blízké. Tudy myslím vede cesta, a zároveň se otvírá nový rozměr bajky, a možná ještě fantasmagoričtější. Anebo jinudy. Je to na autorovi. Hlavně když touto cestou dojde k žádoucímu, tedy působivému konci. Zaslouží si to bajka, on sám i čtenáři.  

 
(KAJMANIÁDA 30. března 2010)  
 Mgr. Jiří Polák
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář