Jdi na obsah Jdi na menu
 


Amálie_Irena/Zdenka

30. 10. 2020
 
Teta Amálie byla hubeňoučká, ačkoliv jí bylo přes padesát. Taky jsme jí neřekli jinak než Žížalka.
Jak to dělá? vrtěla hlavou máma. 
Málo jíst, hodně se hýbat! odpovídala na podobné otázky Žížalka. A dívala se na tazatelky (pánové se jí totiž neptali) přísně  a trochu spatra. Tím si moc popularity nezajistila.
Navíc jedla normálně a ve fitku ji nikdo neznal.
Co ty víš, před lidma se nají a doma hladoví, vsadím se! Pak dělá chytrou, aby nás naštvala, usoudila mámina kamarádka Jitka.  Poslední slovo bylo jiné, ale naštvala je takové slušnější.
Ovšem to si máma myslela také. Žížalka si hlídala fanaticky soukromí a nikoho nepustila přes práh.
Ale Boží mlýny zamlely a Žížalka zkolabovala. Zavolala si sanitku a odvezli ji do nemocnice.
Paní, nepustíme vás jen tak domů, pravil doktor, vůbec se mi nelíbíte.
To se Žížalky dotklo. Měla dojem, že jí to ještě nikdo neřekl. 
Jen se hlídám, málo jím a hodně se hýbu, pokusila se o přísný pohled
Doktor pokrčil rameny: Měl jsem tu anorektičku, která tvrdila, že jí hodně. Málo a hodně jsou nicneříkající slova.
V důsledku neplánovaného pobytu v nemocnici Žížalce nezbylo, než se pokořit, totiž požádat mamku o pomoc, a hlavně
 odkrýt své soukromí.
Zaleješ kytky a vybereš schránku, nic víc!! Rozuměla jsi? nařizovala mámě, když jí předávala klíče.
To víš, že jo, kývala vlídně a dodala: hlavně nepospíchej.
Do bytu se vydala s Jitkou. 
Pořádně to tam prošmejdíme, těšily se.
Odemkly a zamířily do kuchyně. Otevřely špajz a zůstaly zírat. Byl plný krabic, napěchovanými křížalami. V příborníku jeden talíř a  křížaly. Jeden příbor, jeden hrnek a všude křížaly.
Ta bláznivá Amálie doma nic jiného nejí, podívaly se mamka s Jitkou na sebe.
Co teď? 
To vis, tim se neuzivi. Tak jeste po vecerech pise povidky, posila je do soutezi a doufa, ze vyhraje milion (nebo alespon cokokadu)...
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář