Interview s hajzlbábou
2. 12. 2013
Periferní pražské nádraží. Šedivému prostoru vládne nerudná uklízečka.
Opakovaně mě trápí nápis na dveřích záchodků, dámských i pánských. Malá: 5 Kč, Velká 10 Kč.
Štamgasti zdarma.
Spousta otázek. Jak se použití měří? Co rozhoduje? Délka pobytu v zařízení, spotřeba vody, decimetry či metry přiděleného toaletního papíru, či dokonce detektor vůní? Pachová čidla nebo skryté kamery? Platí se předem? Co když dojde ke změně spotřeby? Kontroluje to někdo? Kdo je to štamgast? Nejradši bych si ceduli vyfotografovala, ale může se to vůbec? Nádraží bylo přece odjakživa strategickým vojenským cílem!
Musím přece přijít věci na kloub. Odhodlám se k interview s hajzlbábou. Zdvořile se ptám: „Prosím, dovolte mi, abych se vás zeptala na kalkulaci ceny za použití WC a nejasnosti s tímto úkonem spojené…“
Bába mě nenechá ani domluvit: „Pani, dyž si nejste jistá, nechte si to do vlaku, tam to budete mít zadarmo“.
Záhada zůstala nevyřešena.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
